Historie
Počernice, dnes Dolní a Horní, nebyly zpočátku v písemných pramenech odlišovány, není proto vždy jednoduché určit, o které Počernice leckdy šlo. Rozlišovány začínají být ve větší míře až od 16. stol., kdy byly v majetku pražské univerzity.
Nejstarší částí Horních Počernic jsou Chvaly. Jsou připomínány již zápisem v zakládací listině vyšehradské kapituly z roku 1088 (ta je ovšem falzem ze 12. stol.). Kapitula tu však sama nehospodařila, přenechávala poddanské platy jako obročí svým členům nebo je dávala do zástavy. Postupně přešel majetek do rukou jiných držitelů. Např. počátkem 15. stol. jej držel známý pražský měšťan Kříž, zakladatel Betlémské kaple.
Zdejší tvrz poprvé skutečně dosvědčuje zápis o rozdělení dědictví v r. 1428. Z dalších zápisů a kupních smluv se dozvídáme, že přecházela z jednoho majitele na druhého. Počátkem 16. stol. ji koupil i s poplužním dvorem zámožný pražský mydlář a měšťan Václav ze Štrabochova domu. Nejspíš právě jeho dcera pak nechala starou gotickou tvrz přestavět v renesanční zámek. Dodnes připomínají původní tvrz zbytky příkopu, vylámaného do pískovcové skály, a kamenné střílny. Renesančním prvkem je především arkádové loubí. Patrná je i barokní přestavba, při níž jezuité na konci 17. stol. nechali loubí zazdít a přistavěli 2. patro. Zbytky dekorativní malby v sále v 1. patře pocházejí z téže doby.
V původním renesančním zámku byla kaple sv. Anny, která byla po roce 1662 upravena jezuity. Koncem 18. stol. byl z bývalé lodi vytvořen presbytář a k jižní straně kaple přistavěna nová loď. Ve vnitřním zařízení kostela vynikají oltářní obrazy sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého od Viléma Kandlera, a především raně barokní oltář se sochami sv. Vojtěcha a sv. Jáchyma od Jana Jiřího Bendla. Kronika obce Chvaly uvádí, že tvrz v roce 1734 vyhořela, patrně byla poškozena také kaple sv. Anny, v letech 1793 – 1794 přebudovaná na kostel sv. Ludmily.
K dalším památkám patří původně barokní hospodářský dvůr, statek čp. 821 z doby kolem r. 1800 a výklenkové barokní kaple s kamennou sochou Panny Marie z r. 1880.
Už v r. 1787 byla ve Chvalech zřízena základní škola, dochovalo se i jméno učitele – Kašpara Follprechta. R. 1866 se tu ubytovalo pruské vojsko obléhající Prahu.
Starobylou babickou tvrz bychom v současnosti v Horních Počernicích též marně hledali. Na břehu potoka Chvalky však bylo prokázáno osídlení už v 1. pol. 13. stol., přímo o osadě Babice nás zpravují písemné prameny v r. 1356. Další osudy obce můžeme sledovat především podle záznamů o změnách majitelů. Z nich se též dozvídáme o existenci tvrze ještě na počátku 16. stol. V témže stol., nebo nejpozději za třicetileté války, pak vesnice definitivně zanikla.
Archeologický průzkum Babic, foto dr. Frolík
Severně od Běchovic ležící Svépravice jsou zmiňovány až kolem r. 1407, kdy tu měl prebendu vyšehradský kanovník. Jako církevní majetek se v husitské době dostaly do rukou Pražanů, ale už r. 1469 je Jiří z Poděbrad věnoval k záduší sv. Michala na Novém Městě. Zhruba kolem 17. stol. přešly Svépravice do majetku jezuitského konviktu sv. Bartoloměje a po zrušení jezuitského řádu připadly studijnímu fondu. Svépravice byly vždycky malé obec, ještě v ro. 1921 měly pouhých 39 domů. K hlavnímu městu byly připojeny r. 1974 jako součást Horních Počernic.
Svépravická kaplička
V r. 1713 se objevuje nové pojmenování poplužního dvora Dubice – Xaverov, což byl základ pozdější vesničky. V r. 1857 měla 13 usedlíků ve 4 domech.
První zmínka o vsi Počernice se objevuje v r. 1322 v souvislosti s jejich dnešní část – Čertousy, které se původně jmenovaly Trčúsy. Tehdy obě vsi patřily staroměstskému měšťanovi Zipotovi Benešovskému. R. 1357 se část Čertous dostala do majetku Karlovy koleje pražské univerzity, část zůstala v majetku drobné šlechty a pražských měšťanů. Z r. 1400 pochází jediná zmínka o čertouské tvrzi, kterou tehdy držel jako zástavu staroměstský sladovník Ješek Vrabec. V dalších letech se však o ní v písemnostech neobjevuje již ani zmínka, tvrz zůstala pravděpodobně po husitských válkách opuštěná a do konce 15. stol. zanikla.
Park u divadla v ul. Ke Žlíbku
Část Čertous se po r. 1652 dostala jako záruka nesplaceného dluhu do rukou pražské jezuitské koleje. Po třicetileté válce zůstal v univerzitní části vrchnostenský dvůr, dvě chalupy a jedno selské stavení, v části jezuitské jedna pustá chalupa. Doposud není známo, kdo a kdy dal vystavět zámeček, jednopatrovou barokní budovu, která se podle stylu datuje do 18. stol.
V současnosti je Čertouský zámeček v žalostném stavu
Soupis obyvatelstva v r. 1843 uvádí pak v Čertousích 25 domů se 136 obyvateli. Krátce potom byla ves spojena s Horními Počernicemi, jež se díky tomu rozrostly na obec se 139 popisnými čísly, v nichž tehdy žilo 1149 obyvatel.
Značný nárůst Horních Počernic započal zejména po 1. sv. válce, v r. 1930 zde žilo přes 3300 osob. V r. 1969 po spojení s obcí Chvaly a osadou Xaverov byly Horní Počernice povýšeny na město. To už zde žilo více než 9000 osob v bezmála 2000 domech. O tři roky později byl Horním Počernicím udělen městský znak a r. 1974 byly připojeny ke Praze. (Zdroj: Kniha o Praze 9)
------------
Nejstarší zpráva o Počernicích je z r. 1322, kdy náležely staroměstskému měšťanovi Zipotovi Benešovskému, který své zdejší pozemky vysazoval pod úrok. Po Zipotově smrti prodal r. 1357 jeho syn Henselin dvůr a tvrz v Horních Počernicích arcibiskupovi Arnoštovi z Pardubic pro pražskou univerzitu, což Karel IV. r. 1366 potvrdil. Univerzita však na tomto statku nehospodařila ve své režii, ale postupovala zdejší pozemky zákupním právem různým zájemcům. Např. v r. 1401 koupil počernický dvůr s věží a 3 lány polí Vít (Vitan) z Popovic a po něm Petr Bradýř. Asi z r. 1475 se zachoval urbární výtah vesnice Horních Počernic, v němž se mimo uvádějí povinnosti poddaných:
Ves Počernice má 10 lánů starých a 10 lánů nových. Ze starých se platí 104 grošů, 69 slepic a 60 vajec, z nových 114 grošů. K jejich robotním povinnostem náleželo: 1 den mýt ovce, 2. den je stříhat, hrabat seno, žít obilí a jiné práce.
R. 1475 prodala Anna z Wysenberka mistrům v Karlově koleji poddanský dvůr v Horních Počernicích, na němž byl úrok 7 kop grošů, 9 kuřat a 3 kopy vajec. O dalších koupích či prodejích zdejších pozemků nemáme téměř žádné zprávy, až teprve z r. 1539, kdy Šimon Firbas z Husince koupil od Karlovy koleje zdejší tzv. Šnejdarovský grunt s necelými třemi lány pozemků.
Čertousy, základní škola
Rozlišování Horních a Dolních Počernic se v písemných pramenech nejčastěji objevuje až v 16. stol. Po třicetileté válce bylo ve zdejší vesnici 10 selských a 3 chalupnická stavení a 5 selských usedlostí bylo rozbořených a pustých. Horní Počernice s části Kartous (tehdejší Čertousy) zůstávaly stále v majetku pražské univerzity a v pol. 19. stol. měly 70 domů, v nichž žilo téměř 600 obyvatel. V té době se také spojily s Čertousy v jednu politickou obec Horní Počernice. Koncem minulého stol. měla zdejší obec již 139 popisných čísel s 1149 obyvateli. Značnější růst Horních Počernic nastal až po 1. sv. válce, kdy zde v r. 1930 žilo 3370 osob. V r. 1969 byly spojeny s obcí Chvaly a jejich osadou Xaverovem v jeden správní celek a v současně povýšeny na město, v němž stálo 1847 domů a žilo 9093 obyvatel. V r. 1972 byl Horním Počernicím udělen městský znak a v r. 1974 byly připojeny k Praze. (zdroj: Fr. Holec - Kronika královské Prahy a obcí sousedních, díl IV.).
-----------------
Chvaly se poprvé uvádějí v zakládací listině vyšehradské kapituly v roce 1088. Ve 14. a 15. století patřily pražským měšťanům. Roku 1442 je od Anny ze Břev odkoupil Habart z Hertemberka, roku 1501 je držel Václav Firšic z Nabdína, roku 1510 Zikmund Bareš z Kamenice a od roku 1513 Václav ze Strahova. V předbělohorském období se mezi majiteli vystřídali ještě Mikuláš Karyk z Řezna, jeho dcera Marie a Eustach
Betengel z Najenperka. Od roku 1622 držel panství Jan Daniel Kapr z Kaprštejna a po něm jeho dědici. Na konci 17. století se Chvaly dostaly do majetku jezuitského konviktu sv. Bartoloměje na Starém Městě pražském. Po zrušení řádu roku 1773 se jmění připojilo k Zemskému studijnímu fondu nadačnímu. (Zdroj: Přehled písemností z r. 1948, Archiv hl. m. Prahy)
-------------------------
Místní jméno Čertousy mělo v minulosti mnoho variant, původní zněla Trčúsy a je dosvědčena od r. 1322. Varianta Čertousy se objevila na počátku 16. století a kolem r. 1652 dala vznik poněmčené podobě Kartaus. Zaniklo po r. 1933, když ves byla připojena k Horním Počernicím, aniž si zachovala charakter byť i jen místní části zvětšené obce.
Původní osada nebyla velká a feudální roztříštěnost ji rozdrobila na části ještě menší. Jedna z nich se podobně jako Horní Počernice dostala již r. 1357 do majetku Karlovy koleje. Druhá část zůstala v držení drobné šlechty nebo měšťanů, kteří se tu vyskytují velmi často jako zástavní držitelé za poskytnuté půjčky. Mezi vlastníky lze uvést kolem r. 1400 staroměstského měšťana Alexandra Wassermanna, r. 1407 Alberta z Kolovrat, r. 1415 Dětřicha z Prahy a r. 1432 Václava z Trčús. Z r. 1400 pochází jediná zmínka o zdejší tvrzi, kterou tehdy držel jako zástavu staroměstský sladovník Ješek Vrabec. V následujícím období jsou zprávy skoupé a v žádné z nich není zmínka o tvrzi, takže je pravděpodobná domněnka A. Sedláčka, že stavba zůstala po husitských válkách opuštěná a do konce 15. století zanikla.
Ulice Náchodská, zámek na Křovinově nám., základní škola Bártlova
Ani pro novější dobu nejsou prameny bohatší, vlastnické poměry nelze vysledovat, a proto není známo, kdo a kdy dal vystavět dnešní zámeček, který se podle stylových znaků datuje do 18. století. Je to nevelká jednopatrová barokní budova s obdélníkovým půdorysem. Nádvorní fasáda v šíři pěti okenních os je jednoduchá, zahradní průčelí je členitější s vystupujícím rizalitem a štítem; střecha je mansardová s věžičkou. Před zámkem na západní straně býval anglický park, na východní je rozsáhlý hospodářský dvůr Státního statku hl. m. Prahy. (Zdroj: A. Sedláček - Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Praha a okolí)
Záchranný archeologický výzkum v místě zaniklých osad Babice a Babičky ve Svépravicích - Černém Mostě - další archeologické nálezy z r. 2008
Pravěké souvrství z Horních Počernic
Osvobozovací listina statků Karlovy koleje Karla VI.
Matrika kostela sv. Ludmily ve Chvalech
Matrika kostela sv. Fabiána a Šebestiána
Matrika kostela Stětí sv. Jana Křtitele
B. Jehličková - Vzpomínky ze Chval - o budování chv. sirotčince
Chvalský zámek -a tvrz - historie
Mohly skončit díky pokusu o otravu Heydricha Horní Počernice jako Lidice?
Bombardování v okolí kbelského letiště na Květnou neděli 1945
Povídání s Ing. Antesem o artézských studních na Xaverově
Chvalský hřbitov a známé osobnosti, které zde leží
Kroniky a pamětní knihy Horních Počernic
Paměti hornopočernických rodáků
K fotkám z archeologického průzkumu objevu části zaniklé vsi Babice: jednotlivé nálezy byly datovány do 13. až 16. století. Z mladší etapy existence byla prozkoumána část jedné usedlosti s domem s pecí (14.-15. stol.) a jakási stavba, snad stodola (15.-16. století). Výzkumy prováděli PhDr. Jan Frolík, CSc. a Mgr. Michaela Mácalová z Archeologického ústavu Praha. Děkuji za zaslané fotky dr. Frolíkovi. O výzkumech v Babicích a dalších místech v okolí (Chvaly, Hostavice) napsala dr. Julie Richterová dva články: Julie Richterová, Výrobní činnost na východním okraji agrárního území středověké Prahy, Archaeologica Pragensia 11, 1991 s. 159-186 a Julie Richterová, Středověké osídlení v povodí toku Rokytky, Archaeologica Pragensia 12, 1996, s. 273-307. Sborník Archaeologica Pragensia vydává Muzeum hl. m. Prahy.
ulice Náchodská